Čarodějnice se odehrály v Újezdu u Chocně, díky naší milé upírce Úje, která dala k dispozici vlastní zahradu.
Aby se akce vůbec mohla odehrát, proběhla týden předem uklízecí brigáda, na které jsme si mohli zažít, jaké to bylo za doby železné opony, kterou zde představoval plot mezi zahradou a silnicí. kdo byl na zahradě stal se kapitalistou, kdo na silnici tak byl socialista.
Většina se nás samozřejmě postavila na stranu socialismu a za zpěvu pokrokových písní jsme postavili hovnovod Družba. Poté jsem zhodnotili, že to v tom socialismu není zase taková sláva a všichni dezertovali na západ. Odpoledne nás Úja královsky pohostila, pokecali jsme a jeli domů.
Vlastní čarodějnice probíhaly s hrozbou hnusného deštivého počasí. Takže organizátorka Úja operativně přesunula místo ze zahrady k domu. Výhodou bylo sice přístřeší, nevýhodou ne příliš atraktivní prostředí a potřeba dávat na dům pozor (ohýnek měl v průměru 2,5 polínka).
Nicméně plně nám to vynhrazoval servis, pivo i kofola mohly téci proudem, Úji tatínek nám dokonce koupil sud! (bohužel se to opět nevypilo a musím konstatovat, že jsme zapomněli kalit, což přináší organizátorům újmu a mělo by se to napravit :-)
Z oblasti programu se o zajímavé zpestření postaral Aldaris, který coby reportér Pardubického deníku zinscenoval natočení Čarodějnického videa, které dokonce bojovalo v soutěži o 1000 Kč ! (a nevyhrálo, byť počet hlasujících Potkanů rozhodně překročil počet aktivních členů :-)
Podívat se na něj můžete zde:
Dále probíhal klasicky pokec a parádní Jam s bubínky a dijeridem.
Bohužel však později pár lidí odjelo, i já jsem musel odjet a když jsem se vrátil, byla akce poněkud ospalá a mrtvá. Rozhodl jsem se, že to musím zvrátit a začal jsem zkoušet dělat blbosti. První na řadě byla Jiřka. Ta je akční a ráda soupeří, takže jsem ji probudil z klimbání u ohně a vyhecoval ji, že musíme něco podniknout. Hned naskočila a začali jsme hecovat další lidi.
Podařilo se nám je vyburcovat a tak první akce byla lezení na střechu dílny. No pravda, Úje se to nelíbilo ani trochu (dokonce mě honila, že by mě asi zabije, ale utekl jsem, muhehe). No a když jsme byli na té střeše, tak bylo nutno samozřejmě taky skákat dolu a do cizí zahrady:) Tady nastal klasický Baldův problém a to strach z výšek, byť to bylo do té zahrady 1,5 metru, tak jsme ho museli přemlouvat aspoň deset minut. Protože je však Bald bojovník, vybojoval to se sebou a skočil (a přežil:).
Dál jsme se vydali vzbudit Dalta, který už spal v autě. Rozhoupali jsme mu auto a on nakonec vylezl. Začala akční část večera. Probudili jsme k životu Stínové lovce. Začali vyprávět a my s Jiřkou jsme se vydali ukrást nepřátelské skupině místních hasičů nějakou trofej.
Dole na parkovišti jsme ukradli z ohně hořící kládu a donesli ji jako důkaz (hasičři už dávno chrápali, nikde ani noha, jen dvoumetrovej oheň - inu správní hasiči. Nicméně to nikdo nevěděl)
Pakse vydali pro trofej Stínoví lovci. Přinesli značku "nerovnosti na vozovce", kterou jsme jim však s Jiřkou ukradli a zmizeli ve tmě. Vznikli Lovci stínů....
Poté došlo k několika bitkám s nejasnými pravidly a koncem.
Nicméně večer jsme zakončili vydatně dvouhodinovou hádkou o chování skřetů na bitvách, konkrétně Snagy na Síle věků. Rozhádali jsme se já, Bald a Dalt, všichni ostatní měli tu smůlu, že už chtěli spát, ale museli nás poslouchat.
Nad ránem jsme to zapíchli i my, nicméně po šesté přijel ze šichty Jazlo a začal nás prudit (např. mě obrovnal pytly cementu nebo čeho), takže jsme toho moc nenaspali.
Ráno se pokračovalo v natáčení videa, kromě dokončení Aldarisova Čarodějnického videa, vzniklo ještě vedlejší video reagující na akci Stínových lovců v noci, které si můžete pustit zde:
To je asi tak vše, co si pamatuju, pokud jsme na něco zapomněl, napište mi.
Závěrem děkuji za všechny Úje za její obětavost a milnko se omlouvám za ty problémy (ale dyť já Vás zlobím, abyste se měli ;-)
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky, buď první kdo přidá příspěvek.