Tak na tuhle akci se všichni bezezbytku těšili jako malí, půl roku od zabití elfa je dlouhá doba i pro takového otrlce jako je Art. Na akci jsme se tak nějak všichni členové dostavili a dokonce přibyli do našich potkaních řad další pročlenové.
Večer před bitvou proběhl v místní hospodě ve formě hulákání typu: "Mordooor!!" Nechyběla ani tácková bitva rozpoutaná nikým jiným než Erriksonem šíleným. V noci maličko sprchlo :) Ráno se všichni tradičně probudili s bolestí hlavy a nastala žranice, ehm, tedy snídaně. Před odchodem jsme se ješte všichni válečně pomalovali Balderonovými rtěnkami (kdo ví, kde je vzal), počastovali elfí průvod párem flusanců, a pak se vypravili na místo bitvy. Pochod byl velkolepý, tolik bláznů jdoucích si zařezat do lesa pro radost jsem ještě neviděl a myslím, že ti řidiči aut, kteří kolem "projížděli", také ne.
Když jsme se dostavili do věže, byla nám řečena pravidla, která by si ve své komplexnosnosti a nepochopitelnosti mohla klidně zadat i s Dračím doupětem. Mě osobně zajímala věta: "Každej 3 životy, FAS." A myslím, že ostatní Potkani na tom nebyli jinak.
"Já už chci někoho podříznout," zaznělo odněkud.
Takže bitva začala. Věže se z nějakého divného důvodu nemohly dobývat, což byla docela škoda, protože jinak mohlo být za hodinu po boji (to byl pravděpodobně ten divný důvod:) pozn. art). Skřeti se doslova rozlezli po celém herním území a bílí byli zalezlí ve věžích a i na dálku 20 metrů byl jasně cítít zápach jejich moči a výkalů v kalhotech. Byly dokonce případy, kdy 5 skřetů stálo před Minas Tirith a vyzývalo 60 obránců na boj. Ti však nevystrčili čumák z věže.
Co říci ke zbytku bitvy, snad jen že tam bylo pár světlých okamžiků, ale většinou to byly řadovky, které našemu stylu boje ani trochu nevyhovují. To bylo zapříčiněno především nevhodností herního území, které bylo opravdu "zasekané" což v hrdlořeznickém žargonu znamená, že tam bylo pár hlavních cest, na kterých vznikaly velké řady, které zamezovaly jakémukoliv taktickému manévrování. Mě osobně se v bitvě nedařilo ani trochu a většinu jsem proseděl na věži jako mrtvola. Jediným světlým okamžikem bylo zabití Gandalfa, kterého jsem brutálně podřezal zezadu a splnil si tak svůj dávný sen. Ten se bohužel vrátil jako "bílý" a bylo to ješte horší.Snad jediný Errikson si opravdu dobře zařezal, protože objevil krásu štítu a palcátu v řadě, a tak byl v některých chvílích opravdu hoden svého přívlastku. Pes nás všechny hezky vyfotil, jak můžete vidět v galerii a pan Teddy se stal klaunem smrti a zabíjení, neboť snad ani jednou nezemřel a na své zbrani měl pěkných pár zářezů. Art jako vždy exceloval se svým bouracím kladivem "Lenin", které slouží jako drtič elfských lebek. Bitva skončila dobytím Sauronovi věže, hned potom, co "Frodo-nevímkdotobyl" zničil prsten. Po bitvě pár Potkanů odjelo a my ostatní jsme si dali ješte jeden skřetí fotbal a jednu velmi vydařenou Mafii na dobrou noc.
Co říci závěrem, snad jen to, že organizace bitvy byla dobrá, až na těch pár chyb napsaných výše. PP2003 byla pro nás zajímavá především obrovským počtem účastníků, ale musím říci, že to bylo asi jediné "+" bitvy.
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky, buď první kdo přidá příspěvek.